Šumperský a Jesenický
Deník
17. března 2009
Památku obětí uctili bohoslužbou
Vyšehorky - Památku obětí druhé světové války uctili v neděli odpoledne účastníci bohoslužby v kostele Všech svatých ve Vyšehorkách.
Autor:
Stanislava Rybičková
________________________________________
Bohoslužba. František Lízna s knihou Hodiny zbožnosti, kterou napsala v r.1854 žena loštického rabína Fanny Neuda.
Ve spolupráci s farností ji připravilo sdružení Respekt a tolerance. Konala se v den sedmdesátého výročí nacistické okupace Čech a Moravy a zároveň vypálení olomoucké synagogy. Mši sloužil František Lízna, nositel Řádu TGM za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva. „Sešli jsme se zde proto, abychom uctili památku těch, kteří zahynuli, a budeme se zde modlit, aby nové koncentrační tábory zase nezačaly vznikat,“ řekl v úvodu kněz.
Bohoslužba měla neobvyklý začátek i zakončení. František Lízna při nich totiž citoval modlitby z knihy Hodiny zbožnosti, kterou napsala v roce 1854 žena loštického rabína Fanny Neuda.
Během mše přečetl také článek Židem mezi Čechy z knihy rabína Richarda Federa.
„Kde lidi láska spojuje, jsou náboženské rozdíly jen tenkou pavučinou, která nám nebrání, aby nás kryla táž zem,“ citoval Lízna z knihy.
Před bohoslužbou promluvil Luděk Štipl ze sdružení Respekt a tolerance o zničení olomoucké synagogy. Ta stála od roku 1897 na dnešním Palachově náměstí, dnes je na jejím místě prázdný prostor. Němci ji totiž hned po příchodu wehrmachtu v noci na 16. března 1939 zapálili. Rabín Berthold Oppenheim byl spolu s ostatními židovskými občany Olomouce odvlečen do koncentračního tábora. Zahynul v Treblince.
Shodou okolností na něj zůstala hmatatelná památka. Požár synagogy totiž přečkalo osm vitrážových oken a spolek Respekt a tolerance je před nedávnem získal. Je mezi nimi i okno, které pro synagogu nechal zhotovit rabín Oppenheim s manželkou. Svědčí o tom tabulka s věnováním. Okno bylo během nedělní bohoslužby ve Vyšehorkách vystaveno.
Pozn.
Otec František Lízna (nar. 1941). Prezident Václav Havel mu v roce 2001 propůjčil Řád TGM. Signatář Charty 77, pětkrát vězněn za svoji činnost proti totalitě.
Rabín Richard Feder (1875 – 1970) Přežil věznění v Terezíně, ale jeho manželka, děti a vnuci zahynuli během holocaustu. Když se vrátil z Terezína, bylo mu rovných 70. Po dvou týdnech po svém návratu z KT napsal: „...hledám zapomenutí v práci.“ Působil jako rabín v Kolíně, později byl zvolen oblastním moravskoslezským rabínem (od r. 1953 žil v Brně). V r. 1961 byl ustanoven vrchním rabínem pro české země. Tuto funkci s radostí přijal, když mu bylo 86 let ! Vyučoval, přednášel a publikoval mnoho knih a stal se snad nejznámějším symbolem česko-židovské spolupráce a vzájemného pochopení i usmířování. Prezident Václav Havel, tak jako Otci Líznovi, propůjčil rabínu Federovi Řád T .G. Masaryka (In memoriam v r. 2002).
Na bohoslužbu zavítalo mnoho příznivců, včetně místních křesťanů, provinciála Tovaryšstva Ježíšova, pracovnice Židovského muzea v Praze, pana Jiřího Fišera z Mohelnice, který přežil věznění v Osvětimi atd.
Další foto:
(foto s věřícími asi nepotřebuje popisku)