logo_small2

Podobné perspektivy

Respekt a tolerance / Podobné perspektivy

Plán na řešení tzv. židovské otázky z roku 1942

„...V průběhu konečného řešení se nyní Židé za náležitého vedení musí dostat do vhodného pracovního nasazení na Východě. Židé budou do těchto krajů odváděni ve velkých kolonách, rozdělených podle pohlaví, a cestou budou budovat silnice, přičemž bezpochyby většina přirozeným úbytkem odpadne. Se zbytkem, který nakonec přece jen zůstane, bude muset být, protože bezpochyby půjde o nejodolnější část, naloženo náležitým způsobem: tito Židé by totiž podle zákonů přirozeného výběru při propuštění představovali zárodek obnovy a renesance Židovstva. Při realizaci konečného řešení je nutno vyčistit celou Evropu od západu na východ (…). Vysídlené Židy je nutno evakuovat po částech do takzvaných tranzitních ghett, a odtud je transportovat dále na východ...“

Reinhard Heydrich, projev na konferenci o konečném řešení tzv. židovské otázky, Wannsee, Berlín, 20. ledna 1942

 

Radnice-Prerov-Sarka-02

 

 

Plán na řešení budoucnosti tzv. českého prostoru z roku 1941

„… Potřebuji v prostoru totiž klid, aby dělník, český dělník, věnoval svou pracovní píli úplně německému válečnému úsilí, a abychom při zdejší obrovské existenci zbrojního průmyslu nezdržovali přísun a další zbrojní vývoj. K tomu dále patří, že se musí českým dělníkům dát přirozeně tak nažrat – smím-li to říci tak zřetelně - , aby mohli konat svou práci. Patří k tomu však i nutnost dávat pozor, aby Čech nepoužil podle svého svérázu této tísně říše k získání nějakého soukromého a vlastního českého prospěchu. Tento bezprostřední úkol předpokládá, že nejprve Čechům ukážeme, kdo je pánem v domě, aby zcela přesně věděli, že zde diktuje německý zájem, a že jediným rozhodujícím faktorem je říše. Říše, zastoupená svým vedením v této oblasti, tedy také Vámi, pánové. Říše si nenechá se sebou zahrávat, a je pánem v domě, tj., že také skutečný Němec nesmí Čechovi nic odpustit, asi tak jako v říši Židům. Nesmí být žádný Němec, který by řekl: „Ten Čech je ale slušný“. To bylo problémem při židovské otázce v Říši, můžete si představit, co by se bylo stalo při takovém řešení židovské otázky. Takže, když zde někdo řekne: „Ten je slušný, toho musíme vyjmout“, když my všichni nevytvoříme při svém stanovisku zřetelně a jasně frontu proti češství, bude Čech vždy nalézat zadní vrátka, kterými proklouzne. Tato otázka, zda lze o jednotlivci říct, že je opravdu slušný chlap, přijde na přetřes teprve, přistoupíme-li k zahájení dalekosáhlého konečného řešení, tedy k otázce poněmčení (…).

Tento prostor je srdcem říše, a my nikdy nestrpíme, aby – jak to ukazuje vývoj německých dějin – z tohoto prostoru dostávala říše ránu dýkou. Ke konečnému poněmčení tohoto prostoru, nechci snad říci, že bychom se chtěli pokusit starými metodami poněmčit tento český ksindl, nýbrž postupovat zcela střízlivě, a začít s věcmi, které je možno provádět zastřeně již dnes (...). Na Východě je mnoho místa...

Reinhard Heydrich, projev pro zástupce nacistické okupační správy o germanizačním programu vůči českému obyvatelstvu: Černínský palác, Praha, 2. října 1941

 

© 2010-2011 Respect and Tolerance | AD Webdesign | Citarny.cz - dobre knihy