Facebook profil
Fates of Many
The fates Sumperk
Rodina Sonnenschein
Bruno Sonnenschein přišel do Šumperka z Kyjova a v roce 1907 se zde oženil s Valerií, dcerou obchodníka s vínem – Moritze Schilda. Radost jim přinesli dva synové - v roce 1913 Kurt a o tři roky později Erich.
Bruno Sonnenschein si na Langrově ulici (Lessingstrasse 23), v domě své tchýně Julie Schildové, zřídil provozovnu na výrobnu likérů a později získává i povolení k výrobě sodové vody. V roce 1933 Bruno umírá, je pohřben na hřbitově v Šumperku.
Valerie Sonnenscheinová provozuje živnost ještě nějaký čas. Časem se dostaví těžkosti. Nakoupené suroviny se musí platit ihned při dodávce. Zákazníci platí, ale se zpožděním. Po roce 1935 se navíc v Šumperku projevuje čím dál větší vliv Henleina, hrozícího pomocí letáků bojkotem českých a židovských obchodů: „NENAKUPUJTE U ŽIDA“ či heslem „KAUFT BEIM KAMERADEN" (Nakupuj u kamarádů!). 1) V těchto podmínkách se Valerii nedaří obchod udržet. V Šumperku však žije až do roku 1938, kdy odchází i s dalšími členy Schildovy rodiny do Olomouce a odtud v roce 1942 do Terezína. 15. 12. 1943 je deportovaná do Osvětimi, kde je její život násilně ukončen.
Kurt Sonnenschein navštěvuje gymnázium v Šumperku a po studiích práv v Praze získává titul Dr.Jur. Práci si našel jako koncipient v Teplicích. Od roku 1939 slouží v československé armádě a pomocí ilegálního lodního transportu se dostává do Palestiny.2) Zde vstupuje do britské armády. Po válce se vrací do Prahy, odkud je nucen opět odejít v roce 1950 do Izraele. Umírá v roce 1951 ve svém posledním domově ve Vancouveru při autonehodě.
Erich Sonnenschein navštěvuje gymnázium v Šumperku. Na přání matky vstupuje do rodinné firmy, kde zůstává jen chvilku, neboť se rozhodl pro studia agrární vědy na české univerzitě v Praze. Po obsazení Sudet se vrací do Šumperka. Jednoho večera navštívil svého přítele. Ten večer do bytu vtrhlo gestapo. Když byl Erich dotázán na totožnost, poznal v onom gestapákovi kamaráda ze školy. Seděli spolu 8 let ve školní lavici. Kamarádovi od gestapa byla tato připomínka velmi nepříjemnou, a proto gestapo byt rychle opustilo. Erich s přítelem ještě týž večer Šumperk raději opustili. Když v listopadu 1939 zavřeli českou univerzitu, odchází Erich ke své matce do Olomouce. Roku 1940 se oženil s Trudou Schnitzlerovou, dcerou olomouckého lékárníka. V září 1941, po atentátu na Heydricha, byl Erich spolu s 30 dalšími Židy z okolí zatčen a několik měsíců vězněn ve věznici gestapa v Brně. Všichni byli odsouzeni k trestu smrti oběšením. Z nevysvětlených důvodů však byl Erich a jeden další propuštěni. Ostatní zemřeli v Mauthausenu.
V roce 1942 nakonec i Ericha, jeho ženu a matku čeká transport do Terezína. Matka umřela o rok později v Osvětimi. Na tomto pekelném místě je v září 1944 navždy odloučen i od své ženy. Jeho další cesta vede do lágru Kaufering 3 (vedlejší tábor koncentračního tábora v Dachau). Zde musí několik měsíců pracovat na stavbě podzemní továrny. Ke konci války byl tábor evakuován a Erich jel dalším transportem neznámo kam. Tento transport se však dostal do útoku letadel. Mezi vězni se nachází mnoho mrtvých. Vlak však jede dál, mrtví zůstanou ležet. Je dubnová noc 1945. Erich vyskočil s několika dalšími z vagonu a schovávali se několik dnů v lese. Našli ubytování ve stodole a něco k jídlu pro ty, kteří přežili a spojili se s farářem obce Schwabhausen, aby jim pomohl pohřbít mrtvé. Téže noci přijeli do vesnice americké tanky. Léta utrpení jsou u konce.
V polovině srpna 1946 se Erich vrátil zpět do Prahy, aby dosloužil u československé armády. Na 3 měsíce je dokonce poslán do Šumperka. Po službě v armádě pokračoval ve studiu a promoval jako genetik.
Oženil se s Růženou Deutschovou, jejíž první manžel byl zabit v koncentračním táboře. Po komunistickém puči už ve svém domově nevidí budoucnost a odchází proto v roce 1949 do Švédska, kde přijímá pozvání vzdálené tety na cestu do Vancouveru.
Tady začíná Erich Sonnenschein pracovat jako dělník na pile. Po nějakém čase se vypracoval a stává se prezidentem této společnosti. Podnik se v roce 1978 prodává a Erich Sonnenschein se osamostatnil. Založil poradenství pro podnikatele „Ergo Consultans“, zabývající se také obchodem s ropou. Narodily se mu tři dcery: Eve, Nora a Debby.
Erich Sonnenschein byl právě tím člověkem, který nechal v roce 1999 zhotovit žulovou pamětní desku nesoucí 80 jmen šumperských Židů, kteří byli zabiti během holocaustu. Více o jejím odhalení se dočtete v kapitole Židovský hřbitov.
Gerhard Wanitschek
Poznámky:
- Horáková, E. Reflexe česko-německých vztahů na Šumpersku v místním dobovém tisku v letech 1933-1938. Masarykova univerzita Filosofická fakulta Historický ústav 2010.
- Viz Deník Paula Thalera, archiv Gerhard Wanitschek, Hardheim, SRN.