Aktuálně

Vzpomínka na 75. výročí vypálení synagogy v Olomouci

Ve středu 12. března se konalo v Centru Judaistických studií FF UP v Olomouci pietní setkání věnované 75. výročí vypálení olomoucké synagogy. Setkaní pořádalo CJS, Dr. Stanton Canter Library, Město Loštice a občanské sdružení Respekt a tolerance. Při této příležitosti byla v knihovně CJS před oknem směřujícím k místu, kde dříve stávala věhlasná olomoucká synagoga instalována původní vitráž z této budovy. Tímto se unikátní 120 let stará vitráž navrátila do míst, kdy kdysi bývala svědkem lepších časů.

Jak ve svém projevu uvedl předseda sdružení Respekt a tolerance Luděk Štipl, olomoucká synagoga byla vystavěna v orientálně-byzantském slohu dle návrhu předního vídeňského architekta Jakoba Gartnera v letech 1895 – 1897. Impozantní budova měla půdorys 22 x 39 metrů a její kopule se tyčila do výšky téměř 38 metrů. Stála na místě dnešního Palachova náměstí. Svému účelu sloužila, pod vedením rabína dr. Bertholda Oppenheima, do roku 1939. Okamžitě po příchodu wehrmachtu v noci z 15. na 16. března 1939 byla vypálena. Zbytky budovy byly rozebírány a odváženy během let 1939 – 1941.

Ze synagogy se do současnosti dochovalo kromě menších artefaktů jen deset dřevěných lavic a osm vitráží. Lavice byly roku 1939 prodány do Olšan u Prostějova a umístěny v tamním katolickém kostele. V roce 2004 je zakoupilo sdružení Krnovská synagoga. Posléze občanské sdružení Respekt a tolerance získalo tři lavice (21 míst) pro loštickou synagogu.

Osm vitráží bylo od roku 1940 ukryto v soukromém domě na předměstí Olomouce. Koncem roku 2006 členové sdružení Respekt a tolerance, za přispění přátel i anonymního dárce a díky pochopení ŽO v Olomouci, úspěšně dokončili dlouholetá a složitá jednání a vitráže získali.

Lavice a vitráže jsou nyní součástí stálé muzejní expozice v loštické synagoze. Nákladné restaurování vitráží a lavic bylo realizováno sdružením Respekt a tolerance za finanční asistence Nadačního fondu obětem holocaustu, Nadace Židovské obce v Praze a Dr. Stanton Canter Foundation, jejíž zakladatel dr. Canter při jeho loňské návštěvě Olomouce přišel s nápadem a přáním, aby jedna z vitráží byla umístěna v CJS – tedy v bezprostřední blízkosti bývalé synagogy.   

Pietního setkaní se mimo četných hostů, účastnil také představitel  ŽO v Olomouci dr. Tomáš Hrbek, lektoři a studenti CJS, zástupci medií mnozí další. Dr. Hrbek ve svém projevu uctil památku 3211 obětí holocaustu z Olomouce i památku dalších téměř 4000 židovských mužů, žen a dětí zavražděných před sedmdesáti lety při likvidaci tzv. terezínského rodinného tábora v Osvětimi v noci z 8. na 9. března 1944.

Pro pietní setkání členové sdružení Respekt a tolerance připravili pečivo a to dle receptů, které sestavila a sepsala paní Vilémina Pächterová (1871 – 1944) během svého věznění v Terezíně.

 Vzpomínka očitého svědka na vypálení synagogy v Olomouci:
„S velkým vzrušením a dojetím jsem dnes sledoval krátký televizní šot o tom, že se vám podařilo zachránit a umístit ve vaší synagoze několik dřevěných modlitebních lavic, pocházejících z velké synagogy v Olomouci, která byla skoro před sedmdesáti lety zapálena a zničena. Na tuto noc si pamatuji velice dobře. Bylo mi tehdy osm let, s rodiči a bratry jsme bydleli hned za rohem synagogy na Havlíčkově ulici, takže jsem byl oné noci skoro na osudném místě zkázy. Vysoké plameny šlehaly a olizovaly celou synagogu. Hasiči sice přijeli, ale dostali striktní zákaz podílet se na hašení požáru. Nocí se ozýval praskot a řinčení skel…A všude plno štiplavého dýmu, který se valil ze synagogy. Příštího dne se mi naskytl smutný obraz, budova skoro zcela vypálena, jen zdi trčely k nebi a plápolající plech kopulí hřměl v pravidelném rytmu. Tehdy se mi podařilo jako jednomu z prvních dostat se dovnitř budovy. (Kamarádil jsem s Jiřím Munkem, jehož rodiče byli správci synagogy a bydleli hned vedle). Nejdříve mě omráčil strašný zápach spáleného dřeva. Nechtěl jsem věřit očím, skoro vše bylo spálené, stěny od kouře a plamenů černé. Žár vyrazil i barevná okna, měl jsem obavu, že strop se každou chvíli zřítí. Nikdy na to nezapomenu.
Trvalo několik měsíců, než zbytky synagogy zmizely.
Před rokem jsem byl vyzván Židovskou obcí v Olomouci, jestli bych jim nemohl dodat popis synagogálních lavic, které se po tolika letech našly. Rád jsem jim vyhověl, pokud na to moje paměť stačila. Sám jsem v těchto lavicích často s rodiči o svátcích seděl, a proto jsem rád, že po tolika letech našly důstojné místo ve vaší synagoze. Byl bych rád, pokud mi to zdraví dovolí, kdybych se mohl někdy do synagogy podívat a zavzpomínat na své nejbližší a známé z Olomouce, kteří se v těchto lavicích modlili, ale bohužel se už domů nevrátili."                                                       
Petr Broch
V Plzni dne 24. června 2005

Z archivu vzpomínek RT:

Bohoslužba při příležitosti 70. výročí vypálení olomoucké synagogy
okupace Čech a Moravy s účastí přeživšího holocaustu Jiřího Fišera.
Celebruje P. František Lízna SI, nositel Řádu TGM za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva.
Respekt a tolerance , o.s., Vyšehorky, 2009