Osudy Šumperk

Dr. Roman Karel Scholz

Odkaz tohoto muže je důkazem, že svět nikdy nebyl a není černobílý. Dr. Scholz byl Němec a katolík. Když po počátečních sympatiích rozpoznal nebezpečí nacismu, vyhlásil mu nekompromisní intelektuální boj a za svoje přesvědčení obětoval život.

Karel Scholz se narodil v Šumperku v roce 1912 jako nemanželský syn textilní dělnice Josefy Scholzové. I přes nevalné majetkové poměry mu matka umožnila studium na německém gymnáziu v Šumperku.1) Byl velmi pilným studentem, psal básně, zajímal se o politiku, miloval přírodu a byl hluboce nábožensky založený. Jeho další cesta tedy přirozeně vedla na studia teologie. Přijal řeholní jméno Roman a vstoupil do kláštera v Klosterneuburgu u Vídně. Na kněze byl vysvěcen v květnu 1936 a dále zde působil jako učitel náboženství. V roce 1939 se stal univerzitním docentem pro moderní ideologii a filozofii. Byl mimořádně vzdělaný, ovládal jedenáct jazyků a projevil se i jako nadaný literát.

V letech 1935 – 1938 se politicky projevoval jako nacionální socialista. Zúčastnil se dokonce dvou sjezdů NSDAP v Norimberku v letech 1936 a 1937. Jeho přítomnost zde mu však přinesla zklamání a rozhořčení nad ideály a hodnotami Hitlerova hnutí, od kterého se okamžitě odklání.

Po příchodu nacistů do Rakouska v březnu 1938 se začíná v zemi rozvíjet odbojová činnost. Vedle sabotážních skupin vzniká také Rakouské hnutí za svobodu – Scholz Gruppe, která je specifická především pro svůj intelektuální boj, jež začal Karl Roman Scholz organizovat od roku 1939. Své myšlenky prosazoval na základě hesel Svoboda, mír, spravedlnost a pomocí svých dalekosáhlých vědomostí, fascinující osobnosti a literárního nadání je šířil mezi své studenty, jež vychovával, aby byli schopni převzít v Rakousku moc, až budou nacisté poraženi. Skupina se rozrostla na několik set stoupenců a měla kontakty i v zahraničí.2)

Zrada konfidenta Otto Hartmana, agenta gestapa, jež vystupoval jako horlivý stoupenec hnutí za svobodu, učinila konec odbojové činnosti.3) Scholz byl i s dalšími členy organizace zatčen gestapem přímo v klášteře v červenci 1940. Čtyři roky protrpěl v 15 káznicích. V dopise píše příteli z jedné z nich:Co jsem dosud prodělal, to byl očistec, co nyní nastává, se velmi podobá peklu, bez pomoci Boží bych to nevydržel. Vím dobře, zač umírám, za všechno, co je velké, dobré a vznešené a také za hlásání slova Božího. Nenávidí mě dvojnásob, protože jsem kněz.

V posledním proslovu v soudní síni Dr. Scholz uvedl: Státní zástupce žádá můj život. Ale co to dnes už znamená – jeden život? Dnes, když válka každý den, každou hodinu mnoho životů si žádá. (...) Opravdu jsem spáchal takový čin, že musím být vymazán z řady žijících a musí se tak zničit všechno, co jsem ještě nevytvořil?
V únoru 1944 byl Roman Karel Scholz druhým senátem vídeňského Volksgerichtu odsouzen k smrti. Umírá násilnou smrtí ve Vídni 10. května 1944 při popravě sekyrou.

Poznámky:

1. Osud tohoto šumperského rodáka připomíná od roku 2012 pamětní deska na budově Obchodní akademie, kde dříve gymnázium sídlilo. S nápadem věnovat Karlu Scholzovi pamětní desku přišel Gerhard Wanitschek a jeho myšlenku zrealizovalo představenstvo Společnosti česko-německého porozumění spolu s Městem Šumperk u příležitosti stého výročí Scholzova narození.
2. R. K. Scholz moudře navázal spolupráci s jihomoravským odbojovým hnutím, ve styku byl i se sovětským a americkým konzulem v Bratislavě. Obžaloba mu prokázala dokonce i styky se Švýcarskem a Maďarskem. Medek, V. Řeholník proti nacismu. In.“ Severní Morava 23/1972, s. 49.
3. Otto Hartman, který prodal život Romana Karla Scholze za 30. 000 Marek, byl po válce odsouzen k doživotí. Po 12 letech byl však propuštěn na svobodu. Medek, V. Řeholník proti nacismu. In.: Severní Morava sv.23/1972, s. 49.

Prameny a literatura:

Medek, V. Šumperský rodák Dr. Karel Scholz. In.: Severní Morava sv. 15/1967, s. 62-63.
Medek, V. Řeholník proti nacismu. In.: Severní Morava sv. 23/1972, s. 48-49.
Václavek, L. Roman Karl Scholz. In.: Severní Morava sv. 73/1997, s. 25-30.
Archiv G. Wanitschka, Hardheim, SRN.